Dobré dopoledne, je neděle 26.3.2017, 11:10. Dnes má svátek Emanuel, zítra Dita.
Detail

Z historie školy

2010-12-22 18:50:37 | Mgr. Jaroslav Hodrment ©

Do roku 1824 chodily dítky z nynější školní obce Velko-Turenské, tj. z Velké Turné a z Rojic, do farní školy v Radomyšli. Téhož roku, jak školní kronika jednotřídní školy obecné v Radomyšli udává, vyškolily se vesnice Velká Turná, Rojice, Petroviče a Láz ze školní obce Radomyšlské – ač dle plánu král. krajského úřadu Prácheňského k Radomyšli přiškoleny byly s vědomím téhož úřadu a posýlaly dítky své do školy do Sedlice, jednak, že tam měly dítky z uvedených obcí blíže než do Radomyšle, jednak, že co dítky poddaných ku panství Sedlickému potažmo Drhovle bezplatně ve škole Sedlické vyučovány býti mohly.

Ze školní kroniky

Do roku 1824 chodily dítky z nynější školní obce Velko-Turenské, tj. z Velké Turné a z Rojic, do farní školy v Radomyšli. Téhož roku, jak školní kronika jednotřídní školy obecné v Radomyšli udává, vyškolily se vesnice Velká Turná, Rojice, Petroviče a Láz ze školní obce Radomyšlské – ač dle plánu král. krajského úřadu Prácheňského k Radomyšli přiškoleny byly s vědomím téhož úřadu a posýlaly dítky své do školy do Sedlice, jednak, že tam měly dítky z uvedených obcí blíže než do Radomyšle, jednak, že co dítky poddaných ku panství Sedlickému potažmo Drhovle bezplatně ve škole Sedlické vyučovány býti mohly. Avšak ještě téhož roku byla dekretem nejvyššího guberniálního úřadu v Praze ze dne 29. prosince 1824 čís.:35819. zařízena v obci Rojicích prozatímní exponovaná škola od farní školy v Radomyšli, na kterou co první provisorní podučitel dosazen byl n. Sklenář. Školní dítky z obcí Rojic, Velké Turné a Láz přestaly tudíž choditi do vzdálené školy Sedlické, navštěvujíce školu domácí v Rojicích. Po krátkém působení podučitele N.Sklenáře nastoupil na místo jeho(nyní co býv. Řídící učitel dvoutřídní školy v Zadních Zborovicích dosud na odpočinku v Rojicích žijící) – Pan Karel Novák. Pan Karel Novák působil na škole Rojické téměř 20 let, tj. až do roku 1854, velmi svědomitě a platně, ve kterémžto roce byl ustanoven definit. učitelem na jednotřídní škole v Zadních Zborovicích. Jeho odchodem zanikla i škola v Rojicích, a rozhodnutím vysokého cís. král. místodržitelství ze dne 2. května 1855., číslo 17870. byly přiškolené obce ku škole Rojické – Velká Turná, Rojice a Láz opětně přiškoleny ku dvoutřídní škole farní v Radomyšli, ku kteréž až do r. 1870. náležely tyto obce: Radomyšl, Kalenice, Rohozná, Podolí, Klínovice, Hubenov, Domanice, Černěkov, Kráštovice, Leskovice; - Rojice, Velká Turná a Láz. Novým školním zákonem zemským z roku 1870. ustanoveno však, že každá obec, která 40 dítek školou povinných čítá, může žádati za vlastní samostatnou školu. Zemský zákon tento a výhody z něho plynoucí byly příčinnou, že v roce 1876. k Radomyšli dosud přiškolené obce Klínovice, Podolí a Hubenov žádaly za vyškolení a zřízení samostatné školy v Klínovicích, Velká pak Turná za zřízení samostatné školy v Turné, a Krášťovice v Kráštovicích. Slavní cis. Král. okresní školní rada v Strakonicích k vyšetření žádostí těchto vyslala úřední komisí, které mělo u přítomnosti zastupitelstva dotyčných obcí, ku kterémuž byl přibrán správce duchovní, tak i správce školy- vyšetřiti a zjistiti, zda-li uvedené žádosti spočívají na dostatečných zákonitých průkazech. Na základě tohoto komisionelního šetření rozhodla slavní c.k. okresní školní rada v Strakonicích v sezení svém dne 27. listopadu 1876. podporovati u veleslavné cís. Král. zemské školní rady žádosti za zřízení a vystavění školy v Klínovicích a ve Velké Turné. Rozhodnutím veleslavné zemské školní rady ze dne 13. dubna 1877 bylo povoleno zřízení jednotřídní obecné školy v Klínovicích pro obce Klínovice, Podolí, Hubenov a Ounice, a vynesením veleslavné c.k. zemské školní rady ze dne 9. října 1877 byla ve Velké Turné exponovaná stanice podučitelská povolena; žádost obce Kráštovic za samostatnou školu byla zamítnuta. Vynesením veleslavné cís.král. zemské školní rady ze dne 12. října 1882 čís.15.599. z. š. r. byla školní expositura ve Velké Turné – pod správou školy v Radomyšli- od 1. ledna 1883. a vyučování na ní též od 1. ledna 1883. započato. Místo definitivního podučitele na exposituře uděleno od 1. ledna 1883. panu Josefu Matáskovi, s ročním služným 400zl.

Roztřídění žactva

Ve škoním roce 1883/4...................................84 žáci
Ve škoním roce 1884/5...................................82 žáci
Ve škoním roce 1885/6...................................79 žáků
Ve škoním roce 1886/7...................................82 žáci
Ve škoním roce 1887/8...................................75
Ve škoním roce 1888/9...................................74
Ve škoním roce 1889/90..................................75
Ve škoním roce 1890/1...................................77
Ve škoním roce 1891/2...................................75
Ve škoním roce 1892/3...................................79
Ve škoním roce 1893/4...................................77
Ve škoním roce 1894/5...................................72

Školní rok 1897/8

Nový školní rok 1897/8 započal dne slavnými službami Božími v děkanském chrámu Páně v Radomyšli.


Na začátku tohoto šk. roku byl následující počet školních dítek do školy zdejší zapsán:
Do I. třídy 26 hochů a 22 dívek, dohromady 48 žáků;
Do II. třídy 25 hochů a 36 dívek, dohromady 61 žáků.
V celku bylo do školy zdejší zapsáno 109 dítek, z nichž bylo 51 hochů a 58 dívek.


V měšíci srpnu roznemohla se sedmičlenná rodina Charvátova, čís. 27. ve Velké Turné, kdež se říká u Učitelů povážlivě záškrtem; z rodiny té roznemohly se 3 školní dítky.


Na počátku měsíce října onemocněly touto nebezpečnou nemocí i jiné školní dítky a to tak povážlivě, že žákyně z I. třídy Anežka Křivanová, dne 11. října nemoci této podlehla a zemřela.
Ostatní školní dítky záškrtem postižené, kteréž pan M.U.D.R. Novotný, obvodní lékař z Radomyšle proti nemoci této očkoval, šťastně z nemoci této vyvázly.
Očkování mělo jenom za následek po nějakou dobu ztrátu hlasu.
Též starší lidé se roznemohli a s výsledkem očkováni byli.
Zhoubná epidemie tato ještě v měsíci prosinci ve zdejší obci trvala.
Léto v roce 1897 slibovalo dosti dobrou úrodu, avšak v čas sklizně nastaly prudké a stálé deště, které způsobily veliká mokra a zhoubné povodně, což ve zdejší krajině značnou škodu na obilí, jinde v Čechách v místech na blízku toku vod se nacházejících, i na domech a vůbec na jiném nemovitém majetku obyvatelstva velkých škod nadělalo.


Dle výnosu vysokého zemského výboru království Českého, ze dne 21. října 1897 byla stavba místní dráhy Strakonice – Blatná – Březnice, která nedaleko zdejší budovy školní povede, s odbočkami z Blatné do Nepomuku a z Březnice do Rožmitála podnikatelství Zivotski et J. Grabě zadána.
Se stavbou dráhy této má se začíti hned, a mezi Velkou Turnou a Rojicemi navržena jest zastávka.
Školní rok byl zakončen slavnými službami Božími v děkanském chrámu Páně v Radomyšli. Po skončených službách Božích rozdány šk. dítkám školní zprávy.

Školní rok 1898/9

Započal dne 16.září 1898 vzýváním Ducha Svatého v děkanském chrámu Páně v Radomyšli.

Na počátku šk. roku 1898/9 bylo ve zdejší šk. obci všech školou povinných dítek 111, z nichž jeden žák vstoupil do I. tř. gymnasia v Písku a jedno šestileté děvče pro tělesnou slabost na rok docházky školní osvobozeno. Do školy bylo tudíž přijato 109 dítek, z nichž 24 hochů a 24 dívek navštěvovalo I. třídu a 30 hochů a 31 dívek třídu druhou.

Školní rok byl zakončen slavnými službami Božími v děkanském chrámu Páně v Radomyšli. Po skončených službách Božích rozdány šk. dítkám školní zprávy.



Dokončení stavby místní dráhy.

Počátkem měsíce června dokončena byla stavba místní dráhy Strakonice – Blatná – Březnice, a dnem 10.t.m. byla jízda na železniční dráze té zahájena. Několik kroků od stavení pana Jos. Charváta, rolníka ve Velké Turné, čís. 53, a t.č. školdozorce, na cestě k Radomyšli zřízena byla železniční zastávka, prvotně mezi Velkou Turnou a Rojicemi navržená.

Školní rok byl zakončen slavnými službami Božími v děkanském chrámu Páně v Radomyšli. Po skončených službách Božích rozdány šk. dítkám školní zprávy.


Rok 1895/1896

První školní rok počal na škole zdejší dne 16. září 1895. a zahájen byl slavnými službami Božími a vzýváním Ducha Svatého v děkanském chrámu Páně v Radomyšli.
Služeb Božích zúčastnily se dítky v průvodu sboru učitelského.


Při počátku tohoto školního roku bylo do školy zapsáno celkem 108 dítek, z nichž bylo 54 hochů a 54 dívek.
Z těch bylo:
z Velké Turné 72 dítek,
z Rojic 36 dítek
Z těch připadlo:
na I. Třídu 56 dítek, a to 33 hochů a 23 dívek;
na II. Třídu 52 dítek, z nichž bylo 21 hochů a 31 dívek.
Sbor učitelský
Martin Liška, řídící učitel; vyučoval první třídu
Karel Hubač, podučitel a jako třídní učitel třídy druhé.


Školní rok byl zakončen slavnými službami Božími v děkanském chrámu Páně v Radomyšli. Po skončených službách Božích rozdány šk. dítkám školní zprávy.

Školní rok 1896/7


Započal dne 16. září 1896 slavnými službami Božími v děkanském chrámu Páně v Radomyšli.


Na počitku tohoto školního roku jevil se následující počet žactva: Všech školou povinných dítek ve šk. Obci bylo 109 a to 49 hochů a 60 dívek.
Z hochů navštěvoval jeden žák II. Gymnasiální třídu v Písku, a jeden šestiletý hoch pro slabomyslnost od šk. Návštěvy pro tento rok osvobozen.
Navštěvovalo tedy zdejší školu 107 dítek, z nichž bylo 47 hochů a 60 žákyň.
Roztřídění ve třídách bylo následují:
v I. tř. byli 44 žáci a to: 23 hoši a 21 dívka
Z těch připadalo na I. Oddělení 16 žáků, na II. Odděl. 28 žáků.
v II. tř. byli 63 žáci a to: 24 hoši, 39 děvčat.
Z připadalo do I. Oddělení 30 žáků, mezi nimiž bylo 15 hochů a 15 dívek, do II. oddělení 33 žáků, mezi nimiž bylo 9 hochů a 24 dívek.

V noci, na den sv. Josefa, dne 19. března 1897 povstala první jarní bouře řádící v celých Čechách – spojená s nejprudší vichřicí, čímž mnoho škod nadělala.
Na zdejší škole rozmetala taškový kryt střechy tou měrou, že střecha musila býti úplně znova překryta a většinou novými taškami nahrazena.
Vichřice byla tak prudká, že zanesla tašky i na sousední louku protějšího mlýna.
Na tuto škodu nahradil pojišťovací ústav. Slavie – jejíž znalec uznal, že byla střecha poškozena bleskem – místní školní radě částku per 150 zl.
Následkem toho uznáno, že jest nutno zříditi na zdejší šk. budově hromosvod, jehož postavení provedla v měsíci dubnu 1897. nákladem 99 zl. Mimo cestovní a dopravní výlohy firma.


Školní rok byl zakončen slavnými službami Božími v děkanském chrámu Páně v Radomyšli. Po skončených službách Božích rozdány šk. dítkám školní zprávy.

Školní rok 1898/9

Započal dne 16.září 1898 vzýváním Ducha Svatého v děkanském chrámu Páně v Radomyšli.

Na počátku šk. roku 1898/9 bylo ve zdejší šk. obci všech školou povinných dítek 111, z nichž jeden žák vstoupil do I. tř. gymnasia v Písku a jedno šestileté děvče pro tělesnou slabost na rok docházky školní osvobozeno. Do školy bylo tudíž přijato 109 dítek, z nichž 24 hochů a 24 dívek navštěvovalo I. třídu a 30 hochů a 31 dívek třídu druhou.

Školní rok byl zakončen slavnými službami Božími v děkanském chrámu Páně v Radomyšli. Po skončených službách Božích rozdány šk. dítkám školní zprávy.

Dokončení stavby místní dráhy.

Počátkem měsíce června dokončena byla stavba místní dráhy Strakonice – Blatná – Březnice, a dnem 10.t.m. byla jízda na železniční dráze té zahájena. Několik kroků od stavení pana Jos. Charváta, rolníka ve Velké Turné, čís. 53, a t.č. školdozorce, na cestě k Radomyšli zřízena byla železniční zastávka, prvotně mezi Velkou Turnou a Rojicemi navržená.

Školní rok byl zakončen slavnými službami Božími v děkanském chrámu Páně v Radomyšli. Po skončených službách Božích rozdány šk. dítkám školní zprávy.

Školní rok 1899/1900

Započal dne 16.září 1899 a zahájen byl slavnými službami Božími a vzýváním Ducha Svatého v děkanském chrámu Páně v Radomyšli.

Na počátku šk. roku tohoto bylo ve zdejší šk. obci 111 školou povinných dítek; z těch jeden žák navštěvuje II. třídu gymnasia v Písku a jeden vstoupil do I. třídy realné školy tamtéž. Bylo tedy přijato celkem 109 šk. dítek a to:
z Velké Turné 18 hochů 15 dívek,
z Rojic 4 hoši 6 dívek,
z Malé Turné 1 hoch,
úhrnem do I. třídy zapsáno bylo 23 hochů 21 dívka;
do II. třídy
z Velké Turné 22 hoši 20 dívek,
z Rojic 11 hochů 10 dívek,
z Malé Turné 2 dívky;
dohromady do II. třídy přijato 33 hochů a 32 dívek.
Z nově nastoupivších dítek šestiletých bylo:
z Velké Turné 6 hochů 5 dívek,
z Rojic 1 hoch 3 dívky ,
celkem 15 šk. dítek, z nichž bylo 7 hochů a 8 dívek.

Na počátku měsíce prosince 1899 roznemohly se šk. dítky ve 3 rodinách místní obce, zajíkavým kašlem a nákaza ta panovala mezi dítkami mnoha rodin zdejší šk. obce až do jara roku příštího, což v době zimní bylo hlavní příčinou zameškání školy.

V měsíci březnu a v první polovici měsíce dubna 1900 panovala ve zdejší obci nákaza planých neštoviček a vyskytla se i u tří škol. dítek, které bohudíky záhy se uzdravily.

Školní rok byl zakončen slavnými službami Božími v děkanském chrámu Páně v Radomyšli. Po skončených službách Božích rozdány šk. dítkám školní zprávy.

Povětrnost: Zima v tomto roce byla neobyčejně krutá. Nejen že velmi sněhu napadlo, ale i tuhé mrazy při tom panovaly. A jak nesnesitelná byla zima tak smutný byl i počátek jara ohlašující se mohutnými srážkami sněhovými, jež zvláště ve dnech 30.března, 1. a 2. dubna 1900 dostoupily svého vrcholu. Ve zmíněných 3 dnech napadly ve zdejší i v jiných krajinách Čech, střední Evropy vůbec a i v severní části Itálie spousty sněhu , na místech výše položených, jako v Č.Rudohoří až na 5 m zvýší. Železniční vlaky v dnech těch i na zdejší dráze jezdily s nemalým opožděním. Po uvedených třídenních sněhových srážkách místem prudkou vichřicí provázených, dostavily se slunné dny s teplými větry a silným stálým deštěm, následkem čehož nastalo rychlé tání a velké povodně jež v krajinách poblíže řek a potoků neobyčejných škod na majetku obyvatelstva nadělaly.

Školní rok 1900/1

V tomto škol. roce zahájeno bylo slavnými službami Božími a vzýváním Ducha Svatého v chrámu Páně v Radomyšli dne 17.září 1900. Na počátku tohoto škol. roku shledáno ve zdejší škol. obci 102 školou povinné dítky, z nichž žák Josef Vokroj navštěvoval II. tř. realnou v Písku. Vedle těchto navštěvoval zdejší školu jeden hoch a 3 dívky z obce Malé Turné.

Přijato tudíž do školy zdejší 105 šk. dítek, z nichž jest 53 hochu a 52 dívek. Uvedené dítky byly následovně ve třídy a oddělení rozděleny.
Do prvé třídy 1. odděl.:
z Velké Turné 4 hoši 4 dívky,
z Rojic 3 hoši 4 dívky,
Z Malé Turné 1 dívka;
Do prvé třídy 2. odděl.:
z Velké Turné 13 hochů 9 dívek,
z Rojic 4 hoši 5 dívek,
z Malé Turné 1 hoch
Do II. třídy 1. odděl.:
z Velké Turné 13 hochů 12 dívek,
z rojic 2 hoši 2 dívky,
Do II. třídy 2. odděl.:
z Velké Turné 7 hochů 8 dívek,
z Rojic 6 hochů 5 dívek,
z Malé Turné 2 dívky.
Celkem přijato do prvé třídy 48 dítek a to 25 hochů 23 dívky, do druhé třídy 28 hochů 29 dívek, tudíž dohromady 57 dítek.

Školní rok byl zakončen slavnými službami Božími v děkanském chrámu Páně v Radomyšli. Po skončených službách Božích rozdány šk. dítkám školní zprávy.

Sčítání obyvatelstva v obci zdejší a v Rojicích.

Dne 7.ledna 1901 v přiškolené obci Rojicích a dne 8.ledna 1901 v obci zdejší provedeno bylo sčítání obyvatelstva dle stavu 31.prosince 1900 a zjištěno, že v obci Velké Turné jest 58 čísel, z nichž 2 domy jsou zbořeny a to bývalá pastuška čís.14., jež nalézala se mezi staveními pana Jana Charváta, čís.27. a p. Hausera čís.28., a někdejší pod hrází rybníka Staroborského nalézající se mlýn, čís.24.. Shledáno, že v 56 obydlených číslech domů obývá 64 stran; 340 osob přítomného obyvatelstva a to 179 mužských a 161 ženských, z nichž 173 muž a 156 žensk. Bylo přítomno trvale, 6 muž. a 5 žensk. dočasně. Z uvedeného přítomného obyvatelstva právem domovským příslušelo do obce Velké Turné 105 muž. a 103. žensk., do jiné obce pobit. Okresu Strakonického 40 mužských a 35 ženských, do jiného okresu království Českého 34 mužských a 19 ženských, do jiné země na radě říšské zastoupené 0 muž. 1 ženská. Výsledek sčítání obyvatelstva v Rojicích jest následující: Z 28 jsoucích čísel domů obydleno 26 a v těch napočteno 29 stran obývajících. Přítomného obyvatelstva bylo 184 osob. A to 86 mužských 98 ženských, z nichž 80 a 94 ž. přítomno bylo trvale, 6 m. a 4 ž. dočasně.

Školní rok 1901/2

Školní rok započal dne 16.září slavnými službami Božími a vzýváním Ducha sv. v chrámu Páně v Radomyšelském. Dnem 1. září nastoupil službu říd.uč. na škole zdejší Václav Šolar, dosavadní správce školy v Zalezlech u Elčovic. Všech žáků přijato bylo na začátku škol. roku do školy 97.

Z těch zapsáno bylo do:
prvé třídy I. od. 13 hochů a 4 dívky,
prvé třídy II. od. 15 hochů a 13 dívek,
druhé třídy I. od. 12 hochů a 14 dívek,
druhé třídy II. od. 13 hochů a 13 dívek,
z těch pak byli 53 hoši a 44 dívky.


V měsíci říjnu vysázel správce školy svým nákladem 14 kaštanů před školu a 4 ku kapli. Obec Malá Turná podala m. šk. radě zdejší za přiškolení ke škole Velko-Turenské žádost, která byla v zasedání konaném dne 2.11.1901 následovně vyřízena: Místní školní rada vyhovuje jednomyslně žádosti obce Malo-Turenské, aby dítky obce této ke škole zdejší byly přiškoleny za těchto podmínek oběma stranami dobrovolně smluvených: Obec Malo-Turenská zavazuje se obci Velko-Turenské nahraditi jednou pro vždy částku 2000 k., z kteréžto částky 1400 k. uvolil se uhraditi P.T.pan rytíř z Doubků, držitel velkostatku Voseckého a 600 K. obec Malo-Turenská. Mimo výše uvedenou částku daroval P.T.pan rytíř 100 K. na pořízení nových lavic a jiných potřeb. V měsíci dubnu a květnu rozšířily se mezi školními i malými dítkami spalničky, jimiž téměř všechny byly postiženy, žádné však nezemřelo.

Školní rok byl zakončen slavnými službami Božími v děkanském chrámu Páně v Radomyšli. Po skončených službách Božích rozdány šk. dítkám školní zprávy.

Školní rok 1902/3

Školní rok 1902/3 započal dne 16.září vzýváním Ducha sv. v chrámu Páně v Radomyšli.

Na začátku školního roku bylo přijato žáků:
Do prvé třídy 31 hochů 17 dívek = 48.
Do druhé třídy 27 hochů 30 dívek = 57.
Úhrnem 105 žáků.
Z těch bylo nově přistouplých 11 hochů a 7 dívek = 18.

Za příčinou vyhotovení plánu a rozpočtu na regulaci potoka, vedoucího obcí zdejší, přijeli koncem listopadu dva inženýři technické kanceláře rady zemědělské, avšak pro tuhé mrazy a napadlý sníh musili měření odložiti na příští rok.

Školní rok byl zakončen slavnými službami Božími v děkanském chrámu Páně v Radomyšli. Po skončených službách Božích rozdány šk. dítkám školní zprávy.

Počasí.

Léto bylo suché následkem toho potok úplně vyschl, a téměř všichni občané chodili pro vodu do školní studně nebo jezdili do rybníků. K návrhu správce školy usnesl se obecní výbor poříditi nákladem obce studnu obecnou, která také nákladem byla pořízena. Stav osení byl přes veliké sucho pěkný, píce na lukách a na poli málo. Dne 19 července odpoledne postižena byla obec naše dvěma hroznými bouřemi provázenými hroznou vichřicí a krupobitím, že veškerá úroda polní byla zvláště jaře úplně zničena, stromy kroupami potlučeny, okna obrácená k západu rozbita. Pohroma ta zastihla tři kraje jihozápadních Čech a dva kraje severozápadních Čech.

Školní rok 1903/4

Školní rok 1903/4 započal sl. Službami Božími v chrámu Páně Radomyšelském dne 16 září.

Na začátku škol. roku bylo zapsáno v prvé třídě do I. od. 22 dítek do II. od. 34 dítek celkem 56. Ve druhé třídě zapsáno bylo do I. od. 24 dítky do II. od. 54 dítky celkem 78. Všech dítek přijato vůbec 134; z těch bylo nových žáků 19. Letošním rokem začaly 34 dítky z Malé Turno do školy zdejší choditi, 4 chodí do Radomyšle.

Školní rok byl zakončen slavnými službami Božími v děkanském chrámu Páně v Radomyšli. Po skončených službách Božích rozdány šk. dítkám školní zprávy.

Počasí.

Zima toho roku byla mírná téměř beze sněhu. Povětrnost suchá, mlhavá. Jaro roku 1904 bylo příjemné, teplé a dosti vlažně, tak že hospodářské plodiny všecky dobře prospívaly. Píce všeho druhu byla hojnost. Léto pak bylo velice horké(až 46°C) a suché následkem čehož všecky řeky a potoky téměř vyschly, jakož i malé rybníky. Nouže o vodu v mnohých obcích byla veliká a musila býti kolik hodin cesty dovážena. V některých krajích nepršelo 3 měsíce. Pícoviny na polích, lukách i pastvinách vyhořely úplně podobně i zelí. V měsíci srpnu prodávaly se brambory 100 kg za 14 až 18 K. Dne 2 a 3 září spadla hojná vláha, že mohli rolníci opět pole orati a vsévati.

Školní rok 1904/5

Školní rok započal dne 16 září sl. Službami Božími v chrámu Páně v Radomyšli.

Na začátku školního roku přijato bylo žáků do prvé třídy 28 h. a 23 d. = 51 ž. 1hoch byl pro tělesnou vadu od docházky školní na 1 rok osvobozen. Do druhé třídy bylo zapsáno 39 h. a 40 d. = 79 ž. úhrnem 130 žáků

V měsíci únoru rozšířil se mezi malými dětmi jakož i školní mládeží zajíkavý kašel. Po prohlídce dítek c.k. okresním lékařem ve Strakonicích byla škola zdejší od 8 března do 28 března uzavřena.

Roku 1905 provedena oprava hromosvodu.

Školní rok byl zakončen slavnými službami Božími v děkanském chrámu Páně v Radomyšli. Po skončených službách Božích rozdány šk. dítkám školní zprávy.

Školní rok 1905/6

Školní rok započal dne 16 září slavnými službami Božími v chrámu Páně v Radomyšli.

Na začátku školního roku bylo zapsáno do prvé třídy 32 h. a 25 d. = 57 žáků, do druhé třídy 37 h. a 42 d. =79 žáků, celkem 136 dítek. Jeden hoch a jedna dívka byli pro slabost tělesnou na 1 rok od docházky školní osvobozeni.

V měsíci listopadu onemocnělo 6 žáků spalničkami, kteráž nemoc rozšířila se i na dítky malé. Také u nás chřipka rozmohla se u 8 dítek školních, žádné však nezemřelo.

Školní rok byl zakončen slavnými službami Božími v děkanském chrámu Páně v Radomyšli. Po skončených službách Božích rozdány šk. dítkám školní zprávy.

Školní rok 1906/7

Školní rok započal sl. Službami Božími v chrámu Páně v Radomyšli.

Všech školou povinných dítek zapsáno bylo do třídy I.-vé 57 a do II.tř. 85

Školní rok byl zakončen slavnými službami Božími v děkanském chrámu Páně v Radomyšli. Po skončených službách Božích rozdány šk. dítkám školní zprávy.

Požár.

V měsíci srpnu vypukl v obci zdejší neznámým způsobem oheň a zničil chalupy Frant. Červenky a Josefy Korhelové se všemi zásobami.

Školní rok 1907/8

Školní rok 1907/8 započal dne 16 září slavnými službami Božími.

Do I. tř. bylo zapsáno 27 + 25 = 52
Do II. tř. bylo zapsáno 40 + 46 = 86
Všech žáků na začátku škol. roku bylo zapsáno 138.

V měsíci červnu onemocněly téměř všecky dítky epid. Nemocí tak zvanými příušnicemi. Nemoc u jednotlivých dítek dlouho netrvala a měla mírný průběh.

Školní rok byl zakončen slavnými službami Božími v děkanském chrámu Páně v Radomyšli. Po skončených službách Božích rozdány šk. dítkám školní zprávy.

Školní rok 1908/9

Školní rok započal sl. Službami Božími v chrámu Páně v Radomyšli

Na začátku školního roku bylo přijato do školy dítek a to:
Do I. tř. I. od. 5 hochů 11 dívek;
Do I. tř. II. od. 16 hochů 13 dívek;
Do II. tř. I. od. 24 hochů 13 dívek;
Do II. tř. II. od. 22 hochů 19 dívek.
Celkem 123 dítek.
Jeden žák navštěvuje střední školu v Písku.

Školní rok byl zakončen slavnými službami Božími v děkanském chrámu Páně v Radomyšli. Po skončených službách Božích rozdány šk. dítkám školní zprávy.

Povětrnost.

Počasí.

v měsíci dubnu a květnu bylo velice studené, léto deštivé, srpen krásný. Zima byla krutá a sněhu bylo velice mnoho následkem toho zahynulo mnoho zajíců, králíků a ptactva.

Úroda. Úroda polní i luční tohoto roku byla tak veliká, že není pamětníka, ovoce urodilo se hojně, jablek méně.

Školní rok 1909/10

Školní rok započal dne 16 září sl. Službami Božími v Chrámu Páně v Radomyšli, jichž zúčastnily se dítky se sborem učitelským.

Na začátku školního roku zapsáno bylo dítek do školy a to:
Do I. od. I. tř. 5 hochů a 8 dívek.
Do II. od. I. tř. 14 hochů a 14 dívek.
Do I. od. II. tř. 14 hochů a 18 dívek.
Do II. od. II. tř. 23 hochů a 20 dívek.
Úhrnem 56 hochů a 60 dívek.

Dne 19. prosince 1909 utopila se žákyně II. tř. Anežka Poklopová při klouzání na rybníce Velkorojickém ve věku 11 let.

Školní rok byl zakončen slavnými službami Božími v děkanském chrámu Páně v Radomyšli. Po skončených službách Božích rozdány šk. dítkám školní zprávy.

Počasí.

Zima tohoto roku byla celkem mírná. Před vánocemi napadlo hojně sněhu. Mnoho divokých králíků v lesích následkem hladu zahynulo. Po novém roce nastalo deštivé počasí s mírnými větry a mrazy.

Školní rok 1910/11

Školní rok započal dne 16 září sl. Službami Božími, jichž se zúčastnily školní dítky se sborem učitelským.

Na začítku škol. roku bylo do školy přijato dítek a to:
Do I. třídy 17 h. 26 d. = 43.
Do II. třídy 37 h. 33 d. = 70.
Úhrnem 113 dítek.

Školní rok byl zakončen slavnými službami Božími v děkanském chrámu Páně v Radomyšli. Po skončených službách Božích rozdány šk. dítkám školní zprávy.

Sčítání lidu.

Dne 31 prosince provedeno bylo sčítání lidu a výsledek byl tento ve Velké Turné. Dne 31/12 1910 bylo 320 a to 165 muž. pohl. a 155 žen. pohl.. Z těchto přítomných mělo dom. právo v obci 232, v jiné obci okresu strak. 40, v jiném okrese v Čechách 47 v jiné zemi 1. V Rojicích v 28 domech 154 obyvatel. Z těch bylo 73 muž. a 81 žen. pohlaví. Nepřítomných bylo 11 a 4 vojíni. Výsledek sčítání v Malé Turné: M.T. má 28 čísel a 158 obyv., z těch je 74 muž. a 84 žen. pohlaví.

Počasí.

Dne 16 května byla u nás hrozná bouře s průtrží mračen. Voda zatopila chalupy ležící při potoce. Parostroj vlaku vyšinul se s kolejí na zastávce neštěstí se nestalo. Škoda na některých polích a cestách byla značná. Léto roku 1911 bylo velice parné a suché. Úroda byla pěkná až na otavy, jichž bylo málo.

Hasičské cvičení.

Dne 16 července konán byl v obci naší župní sjezd dobrovolných hasičů a cvičení sboru domácího. Přes 200 hasičů se ho zúčastnilo a mnoho obecenstva. Počasí bylo příznivé.

Školní rok 1911/12

Školní rok 1911/12 započal s Veni sancte dne 16 září 1911.

Na začátku školního roku bylo přijato do školy a to:
Do I. třídy 16 hochů a 17 dívek = 33.
Do II. třídy 30 hochů a 35 dívek = 65
Celkem 98 dítek.

V prosinci onemocněly tři školní dítky mázdřivkou, žádné však nezemřelo.

Školní rok byl zakončen slavnými službami Božími v děkanském chrámu Páně v Radomyšli. Po skončených službách Božích rozdány šk. dítkám školní zprávy.

Počasí.

Zima byla tuhá. Mrazy dostoupily až 24°C, netrvaly však dlouho. Sněhu napadlo málo, a brzy sešel. Měsíc únor byl velice teplý, březen až květen studené s tuhými mrazy. Následkem toho pomrzlo mnoho ovocných i lesních stromů. Léto bylo velice studené a deštivé, úroda všeho veliká. Sklizeň špatná.

Na jaře dala škol. rada opraviti hradební zeď.

Školní rok 1912/13

Školní rok započal dne 16 září Veni Sancte.

Na začátku škol. roku bylo přijato
v I. tř. do I. od. 4 h. a 4 d. = 8
v I. tř. do II. od. 12 h. a 8 d. = 22
v II.tř. do I. od. 9 h. a 19 d. = 27
v II.tř. do II. od. 11 h. a 18 d. = 29
Celkem 87 dítek.

Roku 1903 přijato bylo 143 dítek. Jeví se tudíž úbytek za 9 roků 56 dítek. Příčinou úbytku jest přesídlení rodičů s dítkami a pak úmrtí.

V měsíci červnu rozšířily se velice mezi dětmi spalničky a spála. Škola byla od 27/6 do 15/7 zavřena.

Zemřel 1 žák II.tř. František Kubička z Velké Turné.

Počasí.

Léto bylo deštivé a chladné a následkem toho sklizeň špatná. Úroda jak polní tak luční byla veliká. Ovoce málo.

Školní rok 1913/14

Školní rok započal dnem 16 září s Veni Sancte.

Na začátku šk. roku 1913/14 jevil se stav žactva takto:
Do 1 tř. I. od. zapsáni byli 3 h. + 7 d. = 10
Do 1 tř. II. od. zapsáni byli 10 h. + 8 d. = 18
Do 2 tř. I. od. Zapsáni byli 11 h. + 16 d. = 27
Do 2 tř. II. od. Zapsáni byli 9 h. + 19 d. =28
Úhrnem všech dítek 83.

Školní rok byl zakončen slavnými službami Božími v děkanském chrámu Páně v Radomyšli. Po skončených službách Božích rozdány šk. dítkám školní zprávy.

V měsíci červenci vypukla válka mezi Rakousko – Uherskem a Srbskem.

Počasí.

Roku 1914 bylo jaro velice studené a deštivé. Léto horké a pěkné, suché počasí trvavší po 4 neděle usnadnilo úrodu polní a luční, která byla neobyčejně hojná dopraviti s malou prací tuto domů.

Školní rok 1914/15

Školní rok započal dne 16 září s Veni sancte.

Na začátku školního roku bylo přijato dítek a to:
Do I. tř. I. od. 7 + 6 = 13
Do I. tř. II. od. 9 + 13 = 22
Do II tř. I. od. 14 + 12 = 26
Do II tř. II. od. 8 + 20 = 28
Úhrnem 38 + 51 = 89 .

Sbírka na Červený kříž mezi dětmi vynesla 3 K 02 h., které byly zaslány na okr. Hejtmanství.

Seznam vojínů odvedených r. 1914 a 1915 nebo již dříve.

Velká Turná: Poklop Josef, Poklop Karel, Poklop Václav, Duchoslav Jan, Hrouda Josef, Hereš Jan a Vojtěch, Mlíčko František, Brandýs Josef a Karel, Sklenička M., Křivan Josef, Hrouda Alois, Hlaváček Rudolf, Charvát Václav, Mlíčko František, Žák Václav, Pekárek Josef, Klas Josef, Vonášek František, Vokroj Alois, Vokroj František, Charvát Karel, Vadlejch Josef a Václav a František, Zobal Jan, Jirsa Jan, Šedivý Josef, Bláha František, Pelouch Stanislav a František a Václav, Červenka Eduard a Václav. Kubičkové synové Jana Kubičky, Kohel Karel, Mlíčko Karel, Křivan Jan, Vokroj Jan, Josef a Václav, Křivánek Jan, Charvát Frant, Jirsa Josef, Šedivý František, Vůjta Václav, Valchář Jan, Mlíčko František a Karel,

Školní rok 1915/16

Školní rok započal dne 17 září s Veni Sancte.

Na začátku škol. roku jevil se stav žactva takto:
Do prvé třídy I. od. Zapsáni byli 10 + 16 = 26
Do prvé třídy II. od. Zapsáni byli 7 + 12 = 19
Do druhé tř. I od. Zapsáni byli 15 + 14 = 29
Do druhé tř. II. od. Zapsáni byli 9 + 18 = 27
Úhrnem 101.

Požár.

V měsíci Dubnu při bouři zapálil blesk Stodolu rolníka Jana Jirsy, jež vyhořela do základů.

Počasí.

Rok 1916 byl mokrý následkem toho vyhynulo v mokrých polích mnoho žita a co zůstalo prorostlé bylo vičencem. Za to byla hojnost trávy na lukách a jetelů. Osvědčilo se staré české pořekadlo: V Čechách hojně trávy málo chleba, ječmene a ovsa hojně, pšenice prostředně, luskovin hojně.

Školní rok 1916/17

Školní rok započal dne 16 září slavnými službami Božími a školní slavností na oslavu J.V.Císaře a krále.

Na začátku škol. roku bylo zapsáno a do školy přijato dítek:
Do prvé třídy I. od. 13 + 5
Do prvé třídy II. od. 8 + 17
Do druhé třídy I. od. 13 + 15
Do druhé třídy II. od. 11 + 11
Úhrnem 93.

Vojenské cvičení jinochů.

Dle nařízení ck. Okr. Hejtmanství zavedeno bylo vojenské cvičení jinochů od 14 – 16 a od 17 – 18 let.

Počasí.

Zima roku 1916/17 byla tuhá a sněhu hojně. Mrazy dosáhli až 28°C. Léto bylo horké a suché.

Školní rok 1917/18

Školní rok 1917/18 započal dne 17 září slavnými službami Božími.

Na začátku škol. roku bylo přijato dítek:
Do prvé třídy I. od. 10 + 9
Do prvé třídy II. od. 12 + 10
Do druhé třídy I. od. 18 + 13
Do druhé třídy II. od. 8 + 16
Úhrnem 48 + 48 = 96 dítek.

Vojenská příprava jinochů byla opět nařízena, nikdo však nechodil.

Školní rok 1918/19

Školní rok započal s Veni sancte dne 17 září 1918.

Na začátku škol. roku bylo přijato do školy dítek a to:
Do prvé třídy I. od. 10 + 9 = 19
Do prvé třídy II. od. 17 + 5 = 22
Do druhé třídy I. od. 18 + 13 = 31
Do druhé třídy II. od. 8 + 16 = 24
Celkem 53 + 43 = 96.

V měsíci říjnu byla rakousko – uherská armáda v Itálii od italského vojska na hlavu poražena a dílem zajata, dílem rozprášena. Rakousko – uhersko kapitulovalo.

Dne 28 října 1918 byla prohlášena: Republika Československá, k níž přináležejí: Čechy, Morava, Slezsko a Slovensko.

Školní rok 1919/20

Školní rok započal 16. září 1919. Na počátku vzdán byl hod slavnému našemu presidentu Masarykovi a všem, kdož pracovali na uskutečnění československého státu.

Přijato bylo do školy dítek:
Do I. tř. I. od. 15 + 8
Do I. tř. II. od. 14 + 10
Do II. tř. I. od. 8 + 13
Do II.tř. II. od. 13 + 19
Celkem 50 hochů a 50 dívek = 100 dítek.

Školní rok 1920/21

Školní rok 1920/21 započal 1. září 1920. Všichni žáci shromáždili se ve II. tř., kdež připomenuty byly jim jejich povinnosti, vzdán hold našemu milému presidentu a zapěny obě hymny.

Přijato bylo do školy dítek:
Do I. tř. I. od. 7 + 9
Do I. tř. II. od. 21 + 15
Do II.tř. I. od. 9 + 9
Do II.tř. II.od. 10 + 21
Celkem 47 hochů a 54 dívky = 101 dítko.

Dne 3. října 1920 sehráli divadelní ochotníci v hostinci p. Josefa Charváta drama. Sedlák křivopřísežník.

Dne 28 března t.r. sehráli divadelní ochotníci za režisérství správce školy veselohru „Ferdinand spí“, čistý výtěžek 30 Kč, zaslán Československému Červenému kříži.

Při divadelním představení týchž ochotníků, kteří hráli dne 12 června t.r. smutnohru „Černé oči, proč pláčete“, odevzdáno bylo správci školy na potřeby chudým dětem 20 Kč.

Školní rok 1921/22

Školní rok 1921-22 počal na zdejší škole 1. září 1921. Žáci obou tříd shromáždili se ve II. třídě, kde správce školy udělil jim pokyny, kterak se mají chovati a pobídl je ku pilné návštěvě školy. Též promluveno o našem osvoboditeli, slavném presidentu našem Masarykovi.

Na začátku škol. roku 1921-22 jevil se stav žactva takto:
Do I.od. I.tř. přijato: 4 + 6
Do II.od. I.tř. přijato: 20 + 15
Do I.od. II.tř. přijato: 11 + 10
Do II.od. II.tř. přijato: 11 + 16
Celkem 46 hochů, 47 dívek.

Počasí.

Zima r. 1921/22 byla velmi tuhá. Ještě celý duben sněžilo a mrzlo, tak že hospodáři s obavou počítali, že ozim vyhyne a jař pro pozdní zasetí, že bude špatná. Zatím však počátkem května nastala tepla, často vydatně zapršelo a jařiny ač pozdě zaseté, přímo hynuly, podobně i brambory, a ježto tepla spojená s častým deštěm byla trvalá, byla úroda přímo skvělá. Také ovoce všeho druhu bylo mnoho neboť stromy dobře odkvetly a květ nezmrzl. V červenci však přišly časté bouře, provázené silnými větry, a mnoho ovoce bylo ze stromů odtlučeno. Červenec byl celkem deštivý.

Školní rok 1922/23

Dne 4. května 1923 zaslechla choť říd. Uč. Fr Duhy o půlnoci podezřelé praskání v pokoji, jenž se nalézá za prvým menším pokojem. Vstala a potichu otevřela dveře. U zadního okna ozývalo se praskání. Přistoupila k samému oknu a spatřila chlapa, s dlátem vylamoval tabuli vnitřního okna. Vnější okno již bylo vypáčeno. Vykřikla silně a padouch uleknu se, prchal ještě s jedním, jenž asi byl na stráži u okna prvého pokoje, kde choť říd. uč. spala. Oba chlapi uříkali, k lesu Pišínum, jiné dva, kteří byli ve dvoře chvátali za nimi. Ráno shledáno, že zloději vymáčkli okno u zadního pokoje uč. p. K. Kohouta, vlezli dovnitř pokoje, zmizelo několik prázdných košů, a dřevěného nádobí. Četnictvo z Radomyšle zahájilo pátrání.

Počasí.

Větrná smršť 8.srpna. Bouře přihnala se asi o 9 hodině večerní a s ní větrná smršť. Blesk stíhán byl bleskem. Rána stíhala ránu. To vše trvalo as jeden a půl hodiny. Dlel jsem tehdy na prázdninách ve zdejší obci v čp. 19. As kol 10 hod. udeřil blesk do hromosvodu téhož čísla, když tu jako na povel se otevřela všecka okna. Mezitím sypala se část krytiny z téhož dílu budovy a aby děs ten byl dovršen s velikým lomozem padala vrata i s těžkým dřevěným trámem, který byl pod klenutím těchto vrat.

Jaký smutný obraz se objevil před očima našima teprve ráno. Hned na samém dvoře, kde stála vysoká hruška, byl pouze kůl zaražený do země. A což by nešťastné zahrady. Ovocné plody – dosud nezralé v silné vrstvě ležely pod jeho živitelem.

Školní rok 1923/24

Nový školní rok 1923-24 počal 1.září 1923. Žáci obou tříd shromáždili se v I třídě a správce školy sdělil jim, do které třídy a oddělení každý bude choditi, připomenul jim, kterak se mají chovati, pilně školu navštěvovati a kdy vzhledem k celému prázdnému čtvrtku počíná ráno a odpoledne vyučování. Též byl vzdán hod našemu slavnému panu presidentu T.G. Masarykovi, ku konci pak zapěli dítky obě národní hymny. Pravidelné vyučování počalo 3. září 1923.

Na počátku školního roku bylo přijato:
V I.tř. do I. od. 6 + 5
do II. od. 10 + 11
ve II. tř. do I. od. 9 + 8
do II. od. 15 + 17
Celkem 40 hochů, 41 dívek.

Požár mlýna v M.Turné.

Dne 7.dubna 1924 v 11 hodin v noci vypukl ve mlýně, který náležel nájemci Jos. Hovorkovi v Malé Turné. Choť nájemcova dlela právě u příbuzných v Praze a nájemce sám byl té noci v Písku, tak že byla v celém mlýně jenom služka. Oheň vznikl ve mlýnici mezi koly. Veřejné mínění označilo za pachatele samotného nájemce, který byl také vzat do vyšetřovací vazby, ale pro nedostatek důkazů po čtyřech nedělích propuštěn. Ve mlýně shořelo mnoho obilí, náhradu nedostal nikdo.

Školní rok 1924/25

Školní rok 1924/25 počal 1.září 1924. Žáci obou tříd shromáždili se v I.tř., kde bylo jim správcem školy sděleno, do které třídy a oddělení bude každý choditi, bylo jim připomenuto, kterak se mají chovati, pilně školu navštěvovati kdy počíná ráno a odpoledne vyučování. Také byl vzdán hold našemu panu presidentovi a ku konci zapěny obě národní hymny. Pravidelné vyučování započalo v úterý 2.září.

Na počátku školního roku bylo přijato:
V I. třídě do I. oddělení 4 + 4
II. oddělení 10 + 8
Ve II. třídě do I. oddělení 5 + 8
II. oddělení 12 + 17
Celkem 31 hochů a 37 dívek.

Přednášky Žižkovi.

Judr. Pan Jan Kopta z Radomyšle přednášel o Žižkovi dne 26 října 1924 v hostinci p. Josefa. Hřebíčka v Rojicích a dne 7. prosince 1924 v hostinci p. Fr. Kušty v Malé Turné. Profesor p. Václav Charvát z Velké Turné měl podobnou velmi zdařilou přednášku dne 30. listopadu 1924 ve II.tř. ve Velké Turné.

Počasí.

Zima v roce 1924/25 byla velmi mírná, sníh ani nenapadl. Také jaro bylo krásné.

Školní rok 1925/26

Školní rok 1925-26 počal 1.září 1925. Žáci se sešli se ve svých třídách, kde bylo jim jejich třídními učiteli připomenuto, kterak se mají ve škole i mimo školu chovati, pilně školu navštěvovati a kdy počíná vyučování ráno a odpoledne. Též vzdán byl hold našemu panu presidentovi a zapěny obě národní hymny. Pravidelné vyučování počalo ve středu 2.září 1925.

Na počátku školního roku bylo přijato:
V I.tř. do I.od. 5 + 5
II. od. 6 + 7
V II.tř. do I.od. 9 + 9
II.od. 10 + 13
Celkem 30 hochů a 34 dívky.

Volby do národního shromáždění a do senátu.

Při volbách do národního shromáždění v neděli dne 15. listopadu 1925 obdrželi ve Velké Turné: Republikáni 131 hlas, Komunisté 8 hl., Čeští socialisté 14 hl., Národní demokraté 2 hl., Práškovi 1 hl., Německá str. 1 hl., Sociální demokraté 14 hl., Lidovci 8 hl.,Celkem odevzdáno bylo 179 hlasů. Do senátu obdrželi : Republikáni 107 hl., Komunisté 9 hl., Národní socialisté 13 hl., Národní demokraté 1 hl., Sociální demokraté 9 hl., Lidovci 8hl., celkem bylo odevzdáno 147 hlasů.

Školní rok 1926/27

Školní rok 1925-26 počal 1.září 1925. Žáci se sešli se ve svých třídách, kde bylo jim jejich třídními učiteli připomenuto, kterak se mají ve škole i mimo školu chovati, pilně školu navštěvovati a kdy počíná vyučování ráno a odpoledne. Též vzdán byl hold našemu panu presidentovi a zapěny obě národní hymny. Pravidelné vyučování vzhledem k tomu, že 2. září byl feriální den čtvrtek, počalo v pátek dne 3. září.

Na počátku školního roku bylo přijato:
V I. tř. do I. od. 5 + 12
II. od 9 + 7
V II.tř. do I. od. 10 + 9
II. od. 6 + 8
Celkem 30 hochů a 36 dívek.

Oprava školní budovy.

Již po několik roků upozorňoval správce školy při schůzích místní školní rady, že je naléhavá potřeba dáti důkladně budovu školní opraviti. A tak o prázdninách 1926 byla škola opravena.

Chřipka.

V měsíci lednu 1927. řádila mezi školní mládeží zlá nemoc chřipka, která se postupně vystřídala asi u poloviny žactva.

Školní rok 1927/28

Školní rok 1927-28 počal 2.září 1927. Žáci se sešli se ve svých třídách, kde bylo jim jejich třídními učiteli připomenuto, kterak se mají ve škole i mimo školu chovati, pilně školu navštěvovati a kdy počíná vyučování ráno a odpoledne. Též vzdán byl hold našemu panu presidentovi a zapěny obě národní hymny. Pravidelné vyučování počalo týž den 2.září.

Na počátku školního roku bylo přijato:
V I. tř. do I. od. 2 + 8
II. od 8 + 12
V II.tř. do I. od. 8 + 9
II. od. 7 + 9
Celkem 25 hochů a 38 dívek. Budou tudíž obě třídy navštěvovat 63 žáci.

Počasí.

Zima v roce 1927-28 byla celkem mírná a sněhu málo. Na jaře, které brzy začalo, následkem teplých dnů a častých dešťů obalily se stromy již v dubnu květem. Avšak v květnu uhodily silné noční mrazy a veškeré květy na stromech pomrzly, tak že ovoce nebylo žádné. Štěstí, že žita a pšenice dosud nevymetaly. Červen byl velmi pěkný s častými dešti, což prospívalo obilí, bramborům i travinám. Sena se urodilo hojně. Léto bylo velmi horké a devět neděl nepršelo. Obilí bylo celkem pěkné.

Školní rok 1928/29

Školní rok 1928-29 počal 1.září 1928. Žáci se sešli se ve svých třídách, kde bylo jim jejich třídními učiteli připomenuto, kterak se mají ve škole i mimo školu chovati, pilně školu navštěvovati a kdy počíná vyučování ráno a odpoledne. Též vzdán byl hold našemu panu presidentovi a zapěny obě národní hymny.

Na počátku školního roku bylo přijato:
V I. tř. do I. od. 8 + 6
II. od 4 + 15
V II.tř. do I. od. 6 + 6
II. od. 8 + 7
Celkem 29 hochů a 34 dívky.

Počasí.

Radost zemědělců zdejší obce proměnil se ve smutek dne 4. a 6. července 1929. V podvečer objevily se na západě černošedé – těžké mraky, které přinesly našim hospodářům zklamání – totiž kroupy. Kroupy s větrnou smrští zle řádily as hodinu od 6 hod. do 7 hod. večer. Smutný obraz. Katastrofa ta šla více směrem na M.Turnou, Jemnice, takže pozemky na druhé straně vesnice zůstaly trochu ušetřeny. Né však na dlouho. Již v sobotu dne 6. července postižena byla tímto zlem i druhá strana. Zachránilo-li se co z těchto obou katastrof, zničila to nadobro katastrofa, která přišla ve čtvrtek 25. července as o 5 hodině večerní, kdy napadlo tolik krup, že ležely ještě třetího dne (ve stínu v lese). Tím bylo již opravdu sklizeno.

Školní rok 1929/30

Školní rok 1929-30 počal 2.září 1929. Žáci se sešli se ve svých třídách, kde bylo jim jejich třídními učiteli připomenuto, kterak se mají ve škole i mimo školu chovati, pilně školu navštěvovati a kdy počíná vyučování ráno a odpoledne. Též vzdán byl hold našemu panu presidentovi a zapěny obě národní hymny.

Na počátku školního roku bylo přijato:
V I. tř. do I. od. 11 + 6
II. od 7 + 11
V II.tř. do I. od. 10 + 12
II. od. 6 + 6
Celkem 34 hochů a 35 dívek.

Volby do národního shromáždění a senátu.

Při volbách do národního shromáždění v neděli dne 27. října 1929 obdrželi ve Velké Turné: Republikáni 99 hlasů, čsl. Národ. Soc. 48 hl., lidovci 16 hl., čs. Soc dem. 12 hl., komunisté 2 hl., živnostníci 2 hl., liga proti vár.kand. 1 hl., deutsch soc. dem. 1 hl.. Do senátu obdrželi: Republikáni 95 hlasů, čsl. Nár. soc. 36 hl., lidovci 13 hl., čs. Soc. dem. 8 hl., komunisté 3 hl., živnostníci 1 hl.. Celkem odevzdáno do národního shromáždění 181 hlas a do senátu 158 hlasů platných.

Elektrizace ve škole.

Předseda V. Mulač ve schůzi konané dne 28. září 1929 upozornil členy na výhody elektrizace pro školu a žádal, aby do ní zavedena. Poněvadž v této schůzi projednáván byl rozpočet na rok 1930, vloženo do položky na tuto 1500 Kč, a věc stala se skutkem 24. dubna 1930 rozvedením elektrizace do tříd, bytů, chodeb a záchodů.

Školní rok 1930/31

Nový školní rok 1930-31 počal dne 1.září 1930. Žáci shromáždili se ve svých třídách. Nově ustavený řídící učitel Josef Němeček představil se žákům školy, uvítal je, stručně nastínil jim úkol školy, která dává základ pro budoucí jejich povolání. Povinnosti své plnili, aby vybudovali si poctivé a čestné postavení v životě společenském a tak i rodičům svým připravili utěšené stáří a vůbec stali se řádnými občany a statečnými strážci svobody naší milované republiky Československé. Jako zářný příklad práce, vytrvalosti, lásky k vlasti a národu uveden dětem na paměť p. president T.G. Masaryk, kterému vydán slavný hold a zapěny pak byly obě národní hymny.

Na počátku školního roku bylo přijato:
V I. tř. 41 dětí
V II.tř. 31 dětí
Celkem 72 dětí.

Spála.

Dne 21/9 onemocněla žákyně I.tř. 9letá Ludmila Brandejsová spálou. Okamžitě odvezena do okr. Nemocnice, rozšířila se spála, že ještě tři žákyně onemocněly. Dík ráznému zakročení lékaře z Radomyšle se nemoc dále nešířila.

Sčítání lidu 1930.

Druhé sčítání lidu v naší republice bylo nepovinné. Ve Velké Turné bylo napočteno 330 lidí.

1931

Zima byla dosti příznivá; nebylo mnoho sněhu a tím i málo vod v měsících farních. V dubnu a květnu zůstává zimní chlad, takže rostlinstvo – hlavně jetele nerostou, sena rovněž takto. Měsíc červen, jakož i červenec byl až příliš teplý a suchý. Nastává pro hospodáře katastrofa: není jetelů, nenarostla stébla obilnin – tudíž není slámy. A tu nastává všeobecná hospodářská krize. Poněvadž není píce, ani slámy, musí hospodář stůj co stůj stav chovného dobytka omeziti na počet co možno nejmenší.

Zdravotnictví.

Dne 25. prosince 31 vyskytl se ve zdejší obci jeden případ nakažlivé nemoci – záškrt, a to u Věry Vonáškové. Učiněno bylo okamžité opatření – totiž nemocná odvezena byla do všeobecní okr. nemocnice ve Strakonicích.

Konala se 2 divadelní představení a to:

6. prosince sehrálo žactvo divadelní představení Kurážná Káča.

25. prosince sehráli dospělí div. Představení Matka Kračmérka.

1932.

Zima suchá – sněhu málo, takže mnoho vodovodů zamrzlo a poněvadž kůra zemská byla zmrzlá hodně hluboko, počaly rozmrazovati vodovody až koncem dubna. Květen a červen byl příznivý a protož i úroda byla slibná, kteráž obstála bez živelních pohrom.

1933.

Zima byla celkem mírná, ale trvala příliš dlouho. V polovici března vysvitlo teplé slunéčko, ale jen na krátko. Ku konci tohoto měsíce, jakož i v dubnu a květnu nastalo velmi citelné ochlazení. Jetele, jakož i obilniny velmi pomalu si počínaly ve svém vzrůstu, takže hospodáři dosti nejistě hleděli do budoucna. Největšího zklamání dosáhli v tomto roce včelaři. Studené měsíce jarní bránily včelám vylétnouti z úlů a tím poškozeni majitelé včelstev nemálo. Obrat v počasí nastal až červnu. Obilniny se v tomto měsíci, jakož i v první polovině měsíce července tak vytáhly, že úroda byla velmi dobrá. Jetele však mnoho užitku nedaly, poněvadž po studeném jaru nastalo suché léto. Z větší části řezali hospodáři řezanku po celé léto. Ježto nepršelo celé léto – nenarostly otavy, zvlášť kde se opozdil hospodář se seno sečí. Nemalý vliv mělo sucho i na sklizeň bramborů. Se setím započalo u nás většinou až v měsíci říjnu a to z důvodu ohromného sucha, kterému však nebylo vyhnutí. Mnoho škody na setbě způsobili hraboši, keří se letošního roku tak rozmnožili, že v mnohých krajinách hrozí zkáza setbě i jetelům.

Požár.

Dne 12.listopadu o půl desáté hodině večerní vypukl požár stohu slámy náležící manželům Václavu a Anně Kohelovým. Vznik požáru není znám a škoda jest kryta pojištěním. Stoh slámy byl umístěn na poli ve vzdálenosti as 10 minut od naší obce na stranu východní.

1934.

Zima započala dosti slušnými mrazíky již v prosinci 33. Poněvadž bylo nepatrně sněhu zamrzly některé vodovody, ale teplejší – trochu deštivý měsíc leden je zbavil ledu. V měsíci únoru nastaly opět mrazy – citelné chlady, že vodovody zamrzly – zůstaly tak až do měsíce března. V tomto měsíci započalo se setbou. Nastalo zlepšení počasí a to hlavně tepla, zvláště v dubnu, takže jeteliny a obiloviny slibovaly hospodářům odměny za jejich namáhavé práce. Ale, co duben dal, to květen vzal. Sucho – neprší. Nevyplnilo se tu staré přísloví, že v květnu nesmí pastýři oschnout hůl. Suchem provázen byl i měsíc červen – obilí vymetalo. – Senové jetele se posekaly, ale otav se již hospodáři nedočkali. I žně začaly se letos již kolem 15. července a dokonce tohoto měsíce bylo již vše pod střechou, by dokonce někde bylo i vymláceno. Obilí slušně sype, ale chybí sláma. Přesto, že kritické sucho trvá i dále, urodilo se bramborů dosti a budou aspoň z části krýti mezery – píce a slámy. Rovněž i podzimní počasí ulehčuje hospodářům, že mohou až do dneška tj. do konce měsíce listopadu pásti dobytek na urostlých žitech.

Utonutí.

Dne 17. června utonul v rybníce zv. „Milavy“ čeledín Ludvík Falář zaměstnaný u rolníka p. Františka Peloucha. Hodný tento 20ti-letý mladík šel se koupat pro něho kritického dne ještě s jinými mladíky aniž tušil, že za hodinu nebude již mezi živými. Přesně o 3 hod. odp. ve vzdálenosti asi 70 m od hráze rybníku se ztratil zrakům jeho kamarádů. Jedině student II. roč. obchodní akademie František Benda, který plul za ním postřehl situaci a rád by byl pomohl tonoucímu uchopil ho za jeho hustá dlouhé vlasy, ale silné a bezvládné tělo kleslo po malé chvilce na dno rybníka. Na pokřik jmenovaného studenta, připlul okamžitě na loďce Mvdr.. Zajíček, ale marno vše. Na rychlo povolání hasiči z Velké Turné přivezli primitivní vor, háky a jeli na místo činu, které jim dobře označil student Benda. V 17:45 hod. bylo tělo utopence vytaženo a do Velké Turné odvezeno, kde přítomný obvodní lékař p. Dlabal konstatoval smrt (srdeční mrtvice). Aktu bylo přítomno mnoho obecenstva.

1935.

Celkem příjemné počasí setrvalo až konce měsíce prosince, kdy v noci se Sylvestra na Nový rok prvně sněžilo a sníh již zůstal ležet. Ale ani po Novém roce – kromě několika silnějších mrazíků – nebyla zima zlá. Jedině jarní mrazíky a sněhová, mrazivá vánice, která přišla zpožděně a to 1. a 2. máje ublížily květenství ranějších stromů jako višní, meruněk, broskví. Půdy byly prázdné již v červenci a srpnu a což teď? Nedivme se tedy, že hospodáři toužebně očekávali příchod jara. Brzo, jako snad nikdy před tím, vyháněli dobytek na dráhy a meze – sotva se jich trochu zazelenaly. A což jetel? Ten pomalu rostl, takže se prvně sebral u nás 19. května. Suché počasí učinilo konec jetelovým otavám. Co zprvu narostlo a bylo šetřeno, to se postupem doby suchem úplně ztratilo. Sen bylo dosti. Za to otavy se shledávaly špatně. Bylo jich opět málo. Úroda žní byla obstojnější. Jedině jaře následkem jarního sucha uvázly ve vzrůstu – méně slámy i zrna.

1936.

Zima byla tak mírná, že byla obava, aby v měsíci lednu nepučely třešně a jiné druhy ovocného stromstva. Ale později se přec ochladilo tolik, že vegetace ustala a stromy se probudily k životu v patřičné době. Poněvadž otav nebylo a jaře byly slabé, hospodáři opět toužebně očekávají příchod jara a s ním i příchod jarní píce. Letošní rok vynahradil to, ač léta minulá zklamala. Jetelů a vojtěšek se hojně usušilo, poněvadž se nestačilo s jejich ukrmením.

Rovněž sen a otav bylo hojně, takže o přezimování dobytka nebude letos žádných obav.

Postavení pomníku padlým ve světové válce.

V měsíci únoru napadla zdejšího řídícího učitele p. Jindřicha Hrdličky dobrá myšlenka, aby po způsobu obcí sousedních, postaven byl z peněz, které odvádí velkostatek Osek našim občanům jakožto nájemné, pomník padlým ve světové válce. Týž zhotovil seznam a spolu se dvěma členy hasičského sboru bratry Františkem Krejčím a Janem Klasem obešli celou ves se žádostí, zda by mohl ten či onen obnos na něho připadající ve prospěch výše uvedeného věnovat. Všichni, až na tři, darovali celé obnosy, takže honební starosta p. František Vokroj složil do rukou p. Jindřicha Hrdličky hned obnos.

Požár obydlí pí. Buriánkové.

Dne 5. června 1936 vypukl v noci 1:30 hod. v domku pí. Buriánkové požár, který zničil krom celého obydlí a zároveň shořela řezačka, vůz a jiné hospodářské nářadí. Krátce po požáru zatčen jako podezřelý její muž František Buriánek, který s ní nežije ve společné domácnosti, nýbrž slouží u p. Jana Zobala. Výpovědi služky téhož hospodáře přiměly vyšetřující orgány k tomu, že museli p. Buriánka odvést do vyšetřovací vazby. Po deseti nedělích byl z vazby propuštěn jako nevinný.

Oběšení.

Dne 14. září se oběsila na stromě svého zaměstnavatele p. Františka Výkroje služka Anežka Švihovcová. Příčina – nešťastná láska.

1937.

Zima byla dlouho mírná, po novém roce napadlo hojně sněhu. V únoru sníh tál a zase zrzal a tím tvořil se na polích ledový škraloup. Ozimy tím velmi trpěly, zvláště žita v těžších půdách prozřídla a když v dubnu přišli každodenní dešťové přeháňky a studena, nemohla urosti a zůstala řídká, v mokrých polích nedalo se síti a mnoho hospodářů selo oves až začátkem května, kdy se také ještě sázeli brambory. Pozdní ovsy dopadly zase špatně se zklizní, kdy přišli zase každodenní přeháňky, že posekané ovsy ležely venku celý měsíc, zrní se vytlouklo a zvěř ožrala. Řídká žita se též přičítají minulému roku který byl hodně mokrý, kdy na paňáky žita pršelo kolik neděl, zrno v nich vzrůstalo a tím mokrem že byla nakažena plísní sněžnou, zde že se osvědčilo síti žito ze suché polohy a mořili jej proti plísni sněžné. Celý rok byl dosti mokrý, sena a otav bylo hojně a jetelů se také hodně nasušilo, neboť se nepostačil ukrmit zelený, když se sekal 3x až 4x.

Zabit elektric. proudem.

Dne 26. srpna zabit elektrickým proudem z rozvodné sítě Fr. Nový čp. 50 ve věku 45 roků. O tomto případu se šířeji zmíníme pro výstrahu druhým.

František Nový připravoval mlátičku s elektromotorem k mlatu u Václava Bendy kterému toto půjčil. Kabel motoru byl krátký a nedosáhl k sousedovi Karlu Poklopovi od kterého brali elektrický proud, Nový kabel nastavil vypůjčeným káblem a spojení neisoloval a nechal si do něho pustit proud, chtěje vědět na kterou stranu se bude motor točit, pak asi zapomněl, že je v něm proud, vzal do ruky neizolované spojení kabelů a již jej proud nepustil a po několika vteřinách povalil ho na zem do vody a hnojůvky. Benda ihned proud u souseda vypnul a zavolání samaritáni hasič. Sboru dělali s Novým umělé dýchání, které prováděli až do příchodu lékaře, Mudr. J. Habala z Radomyšle pro kterého Benda ihned na kole jel a který za půl hodiny přijel autem a zjistil, že umělé dýchání není už nic platné, že je konec. Za tuto dubu se shromáždila a vystřídala skoro celá ves okolo neštěstí a všichni s napětím čekali výsledek umělého dýchání a když byl konec, všichni upřímně litovali postiženého a zde zanechanou vdovu se 3mi nedospělými dětmi.

Záškrt.

Dne 11. prosince zemřel na záškrt Jan Benda ve stáří 8 roků.

Zabití bleskem.

Velkých bouřek s deštěm mnoho nebylo, ale jak přišlo třeba jen mračno malé, začal z něj hned hrom tlouci. V pondělí bylo celý den takový horko, že nebylo možno už to vydržet, odpoledne ke 4 hodině, přišlo od Sedlice mračno, jen taková babka a asi 5krát zahřmělo, ale vždy bylo vidět že tluče do země. Trošku sprchlo a bouře se přehnala. Za chvíli letěla po vsi zpráva že u obce Rojic byli bleskem zabiti, sedlák Stanislav Poklop z Rojic a jeho kočí Lesca z Neradova a 2 koně které drželi, jsouce s nimi schováni v jejich lesíku u Liším pod dvěma sosnami. Blesk uhodil do jedné a přeskočil také na druhou a zabil je oba i s koněmi, které pak jim ležely u nohou. Jak dojemný to byl asi obraz. Lidé vybíhali na náves a vzrušeně o této nehodě rokovali někteří utíkali se podívat na místo neštěstí a z obce Rojic bylo



Autor: Mgr. Jaroslav Hodrment ©

Kontakty
Obec


Obecní úřad Velká Turná
Obec Velká Turná
čp. 41
Strakonice
386 01

e-mail: velkaturna@seznam.cz

Telefon:
383 392 195 (obec)

Úřední hodiny, termíny zasedání zastupitelstva a otevírací doba Husovy knihovny s veřejným internetem pro rok 2017

IČ: 00667943
Č. účtu: 0680320349/0800 ČS

Datová schránka: zqtawxp

Obecní úřad pracuje ve složení:
Starosta: Ing. Jiří Mlíčko
- mob.: 720 555 540
Místostarosta: Pavel Šípek
- mob.: 606 690 391
Hlavní účetní (knihovnice) Eva Zobalová
- 383 392 532
Úklid a údržba obecního majetku Pavel Šípek
- mob.: 606 690 391

Foto
Nahrajte si Flash Player, pokud chcete vidět více.
Další fotogalerie..
www.velkaturna.cz
© Obec Velká Turná
Právní doložka
Editace